žijí mezi námi

nespatřeni,
nikoli neexistující

pravda o upírech,
aneb jak jsem musel
opustit svou zemi

dodatek k manifestu: krev

manifest - definitivní průvodce problematikou upírů, shrnutí faktů

! Poznámka překladatele: Nejde o autorský článek. Tento dodatek jsem zpracoval já, nikoliv protagonista příběhu, autor manifestu a lamentů. Stejně jako hlavní díly manifestu, jde i zde předvážně o vybrané informace z vysvětlení faktů napříč příběhem.

Mějte na paměti, že zde mohou být nepřesnosti. Příležitostně zvu (i amatérské) dentisty, hematology, genetiky, historiky, geografy a každého, kdo by pomohl s faktografickou korekturou jenže zájem participovat na takovémto webem má málokdo. A když už, je odrazen zdánlivou rozsáhlostí. Proto uvítám každou odbornou korekci.

krev

18:1

Hlavní funkce krve u lidských bytostí určitě není nutné rekapitulovat. Mimo cirkulace kyslíku, živin a odvodu odpadních produktů je také primárním aktorem regenerace jizev (krevní destičky) a médiem obranyschopnosti (bílé krvinky). Jinak tomu není ani u upírů.

upíří krev

18:2

V upíří krvi se vyskytuje specifický typ T-lymfocytů, který v té lidské nenalezneme. Agresivně napadají a likvidují veškeré cizorodé látky, stejně jako lidské bílé krvinky, ale na mnohem vyšší úrovni. Stejně tak výrazně efektivnější trombocyty okamžitě zastavují krvácení, aby mohla rána začít srůstat. Biologický mechanizmus neznáme; je ale pravděpodobné, že společenstvím zmapovaný bude. Je zřejmé, že bude obsahovat také další prvky, protože je známo četné užití upíří krve jako katalyzátoru hojení u člověka.

18:3

Pro laika může být překvapivé, že tyto buňky nejsou schopny samovolného dělení a ve střetu s lidskou imunitou nakonec podlehnou. V důsledku toho je přeměna v upíra tak obtížnou, přestože je právě krev nosným prvkem transformace nebo metamorfózy, chcete-li, změny DNA.

18:4

Kardiovaskulární systém upíra je výrazně odlišný od lidského. Na rozdíl od lidí mají několikanásobně hustší síť kapilárních cév protínajících orgány a svaly. Převážná část krve jim proudí těmito cestami, což je jednou z hlavních příčin odolnosti proti zranění. Stažení svalů v poraněném místě okamžitě zastaví krvácení a rychlé hojení udělá zbytek. Dalšími výhodami je výrazně rychlejší živení, okysličování a odvádění odpadních produktů, což umožňuje nejen mnohem delší a větší fyzickou zátěž, ale také lepší regulaci tepla, tepu a krevního tlaku.

krevní skupiny

19:1

Obecně známá je AB0 kategorizace, která identifikuje přítomnost dvou různých antigenů (A a B), často pak také Rhesus faktor. Situace však není tak jednoduchá. Samotný Rh faktor je zapříčiněn kombinací asi čtyřiceti (C, D, E, …) dalších různých antigenů. Nově byly v roce 2012 (až poté, co to autor zmínil v díle 15, přijetí ztraceného přítele) objeveny navíc Lan (Langereis) a JR (Junior) klasifikace a další jsou stále zkoumány.

19:2

V tomto ohledu vás nechám zamyslet nad jedním faktem: Přesný důvod, proč lidský organismus vytváří protilátky k antigenu, se kterým se nikdy nesetkal, není vědecky popsán.

krev jako potrava

20:1

Byť se to někomu může zdát zarážející, krve hospodářských zvířat přímo, ale také zpracovaných produktů z ní, nekonzumujeme sami zrovna malé množství. Vepřová krev se používá do jelit a tlačenky, nebo se z ní vaří zabijačková polévka, prejt. Společně s dalšími suplementy zvyšuje množství bílkovin v levnějších uzeninách. V exotičtějších případech může krev nahradit vejce.

20:2

Sušená krevní plasma se používá k náhradě vaječného bílku, protein fibrin lze použít pro výrobu kořenících přípravků (polévkové hydrolyzáty). Izolované složky krve nacházejí uplatnění ve farmaceutických přípravcích nebo jako hnojiva.

20:3

Krev obsahuje okolo 18 % bílkovin, 0,1 % lipidů, 1 % minerálních látek (především fosfáty, chloridy, sodík, draslík, méně je vápníku, hořčíku, železa), malé množství cukrů, volných aminokyselin, kreatinu, aj. Krevní bílkoviny zejména hemoglobin (s vysokým obsahem železa) a bílkoviny plazmy jsou nutričně plnohodnotné.

20:4

Krev je výživná; problémem je, že její trávení je pro žaludek velmi náročné. Potřebné denní množství energie pro člověka je zhruba 2000 kcal, což vydají asi tři litry krve (nebo půl deci oleje na smažení), problematický je však obsah železa a soli. Lidský trávicí systém ale plýtvá tím hlavním, co může krev nabídnout.

lidská krev jako potrava upírů

20:5

Upíři se mohou omezeně stravovat i zvířecí krvi, ta pro ně ale nemá potřebnou nutriční hodnotu především proto, že jídelníček zvířat je odlišný od lidského.
Krev lidí a savců, u které červeným krvinkám chybí buněčná jádra je vydatnější než jiných druhů.

20:6

Za normálních okolností stačí upírovi zhruba 200 ml krve jednou za tři dny, neaktivní si vystačí s mnohem menším množství, naopak velmi aktivní nebo zraněný upír jí samozřejmě vyžaduje mnohem více.

20:7

Účinnost využití konzumované krve je prakticky stoprocentní, zatímco klasické lidské jídlo jen projde (pomalu) upířím trávicím traktem, aniž by mělo výrazný přínos. Odlišné mechanizmy zřejmě nemohou fungovat na jiných (mrtvých) buňkách či organickém materiálu, nebo jsou přinejmenším příliš odlišné od trávení u lidí. Zmíněné má, mimojiné, za následek, ale je jen jednou z hlavních příčin, výrazně (10×) pomalejšího trávicího systému, jež tak zůstává především k odvádění nahrazených a odumřelých buněk a odpadních látek.

20:8

Vstřebávání konzumované krve začíná už v ústech, jícnu a sliznicích trávicího systému, podobně jako je tomu u alkoholu u lidí.

20:9

Z gastronomického hlediska dokáží upíři chutí (a pachem, zřejmě) rozpoznat mnoho vlastností krve, jako např. krevní skupinu či věk, rasu nebo zdraví dárce. V chuti krve se také odráží jídelníček člověka; po velkém množství česneku bývá údajně nahořklá.

uvažovaný mechanizmus

20:10

Protože je pozorované množství konzumované krve (která je z poloviny vodou) příliš nízké na to, aby pokrylo nutriční hodnoty standardním způsobem, vezmeme-li v úvahu vše, co doposud o upírech víme, zůstává k hypotetizování jediné: Kmenové buňky (angl. stem cells), nebo ještě lépe: Hematopoetické kmenové buňky.

20:11

Jelikož jde o pokročilé téma, vysvětlení nechám na Wikipedii popř. odbornících a pouze shrnu, že jde o buňky ve výchozím stavu (bez určené funkce) a teprve působením enzymů je rozhodnuto, zda z ní bude sval, kost nebo krvinka. Již dnes se v medicíně používají relativně běžně, jejich výzkum ale stále intenzivně probíhá, protože jsme ještě zdaleka neodkryli jejich plný potenciál.

20:12

A jak to tak někdy náhodou bývá, vědci z Johns Hopkins Medicine nedávno objevili spolehlivou metodu navrácení krevních buňek do kmenového stádia. Ve zkratce, a poněkud populárně ale přesto, pomocí plasmidů a elektrických pulsů lze s více než 50% úspěšností proměnit krev zpět v materiál pro tvorbu čehokoliv v těle.

20:13

Současnou hypotézou je ekvivalentní enzymatická reakce v těle upíra.
Nic lepšího nemáme.

výzkum krevních náhražek

20:14

Je důležité si uvědomit, že doposud neexistuje skutečná umělá krev, resp. krevní náhražka, která by se parametry byť jen blížila k obecně použitelnému transfuznímu materiálu, natož jako strava pro upíry, zvláště když vezmete v úvahu analýzu výše.

20:15

Krev má příliš mnoho funkcí na to, aby současná věda dokázala něco podobného syntetizovat, biotechnologický výzkum však pokračuje i nad rámec kyslíkonosných náhražek a to třeba směrem k použití, opět, kmenových buněk.

status quo

21:1

Současný stav se ještě mnoho let měnit nebude. Lidská krev bude stále v menu upírů a do určité míry bude časem stále společensky přijatelnější (a tak nějak in) jim krev dobrovolně dávat. Díky filmům formujícím nový obraz upírů v 21. století již nebude napadení či svedení upírem tak velký šok, a bude alespoň ubývat zbytečně mrtvých.

přímé dárcovství

21:2

Jednotlivci žijící odděleně nebo upíři na cestách krev získávají podobně, jak byste si mohli na základě filmů a seriálů myslet. Namátkové návštěvy barů, klubů, ale také třeba parků, kde přespávají bezdomovci. Při výběru dárce musí zvažovat mnoho kritérií a nesmí si dovolit udělat chybu. Není to časté, zvlášť v dnešní době to už zůstává především jako krajní možnost.

21:3

O něco častější je, když má upír nebo skupina žijící ve vzájemné blízkosti, dobrovolné dárce. Někdy jde o opravdové kandidáty na přeměnu, někdy o ne zcela důvtipné teenagery, často zmanipulované, jak zmiňuje autor např. v díle 34, zase jsi to udělala huso jedna.

21:4

Poslední dobou se také stále častěji, navzdory Codexu Strigis, vyskytuje stav, kdy si upír (v drtivé většině ženského pohlaví) udržuje kroužek několika přátel, kteří jsou se situací relativně dobře obeznámeni (a někdy ani sama neví jak moc dobře). Ti krev poskytují dobrovolně, výměnou za jiné laskavosti, typicky sex. Což snad nikdy není žádný problém, protože pro upíry je krmení extrémně sexuálním aktem. V díle 27, zpátky ke kořenům, na tento fakt autor také naráží. Mnohdy ale i tento druh soužití musí skončit aplikací pravidel Codexu, jelikož mnozí muži i zde zůstávají inherentně romantičtí a partnerku dříve či později piedestalizují, usurpují, antagonizují nebo vše dohromady.

21:5

Poznámka: Sexuální stránce upířího krmení je v příběhu dáván mnohem menší prostor než by bylo objektivně záhodno. To je úmyslně. Autorovým záměrem bylo co nejvíce se vymezit vůči moderním romantickým fantasy, které jsou nyní populární, a také legálně zpřístupnit čtení mladším. V opačném případě by mohl vkládat sadomasochistické sexuální scény do každého druhého dílu a stejně by dostatečně nepokryl skutečnost.

Vazba na sexualitu je mimojiné také důvod, proč bývají ženy měněny ideálně okolo dvacátého roku života a muži po dosažení charisma (zda 30 či 50 je individuální).

krevní banky

21:6

Přirozená varianta pro střední a větší města. Obvykle jde o legitimně (dle zákonů a pravidel dané země) provozovaná medicinská zařízení, jen jde část darované krve k přímé spotřebě. Také je tímto způsobem zajištěn odbyt pro krev, která je shledána nevhodnou ke transfuzi. Umožňují-li to okolnosti, může být nevhodným dárcům sděleno, že darovat mohou; to má dvojí efekt, jednak upíři snadno získají co potřebují a onen člověk má pocit, že pravidelně koná dobrý skutek.

krevní farmy

21:7

Tzv. rudý trh není zdaleka výhradní záležitostí upírů. Existoval by v nezměněné podobně i bez nich. Je spíše stinnou stránkou snahy o dobro (ilegalita obchodu s lidskou krví) navzdory realitě (elementární ekonomické zákony).

21:8

Realitou je, že nemocnice v rozvojových zemích trpí akutním nedostatkem krve ke transfuzi. Legálně krev nakupovat nemohou a populace nemá žádnou motivaci krev darovat (vyjma vlastní potřeby). Sami doktoři pak ilegálně nakupují pochybnou krev, aby mohli alespoň některé pacienty zachránit. Kde je poptávka, je i nabídka. Odkazovaný článek líčí, jak někteří organizátoři černého odběru a výkupu pozvolna své provozovny přetvářejí ve farmy, kde drží lidi jako vězně jen pro krev. Člověka hned napadnou lidské farmy ve filmu Blade Trinity nebo Daybreakers.

21:9

I odkazovaný článek se zamýšlí (bez odpovědí) nad několika fakty:

Kdo?

rekonvalescence

22:1

Krvetvorba a obnova hemoglobinu po menší ztrátě (darování) krve je individuální záležitostí. Obnova 550 ml trvá 20 až 59 dní; u častých dárců se zkracuje.

22:2

Život výrazně ohrožuje 30% ztráta krve (1,5 litru), při 40% (2 litry) už vzniká šok. V porovnání s těmito čísly není typické kousnutí upírem nebo darování krve pro organizmus žádný veký problém, přesto lze zotavení podpořit těmito způsoby:

22:3

Uvedené není nezbytně nutné, tělo si poradí i v běžném režimu.

krev jako symbol

23:1

Na zcela samostatný článek by vydalo vypsat způsoby, kterými je krev, ať už zvířecí či lidská využívána jako symbol. Typicky jí využívají bizarnější subkultury. Počínaje smyslovým využitím ve fetišismu (hematolagnie, hematofilie), symbolickým u anti-náboženských (např. LaVeyovsky satanských) filozofií, přes duchovní u nábožensky sektářských doktrín (Íd al-adhá) a konče hraničně parapsychologickými, jako např. nosné energetické médium u lidských (otherkin) vampýrů.

To už je ale mimo rámec tématu tohoto webu.


nahoru   |   následující: dodatek o zubech

197owRbvGK9ytWwmGjTVuZ4EriCeRXX17G



comments powered by Disqus