žijí mezi námi

nespatřeni,
nikoli neexistující

pravda o upírech,
aneb jak jsem musel
opustit svou zemi

motivy, pohnutky, očekávání

…jak se stát upírem

Millions long for immortality who don't know what to do with themselves on a rainy Sunday afternoon. ― Susan Ertz

2:1

Většina lidí toužících stát se upírem vidí vampirizmus jako zkratku. Ať už si to uvědomují nebo ne. Pro některé k dospělosti, ke svobodě, k moci či nadřazenosti, k odplatě, k porozumění, k zážitkům, jako útěk ze stereotypu života, od mělkých vrstevníků, od nadřízených s odlišnými názory, k vyvázání se z povinností, z nutnosti participovat na běhu světa, kterému nerozumí nebo s jeho mechanikou nesouhlasí, jako snadný únik od nutnosti znát a starat se o své tělo, od nemocí, od fyzické či sociální nedostatečnosti, od strachu. U mnoha je to vše dohromady. Často není ani ona zprofanovaná nesmrtelnost tím hlavním cílem, byť zůstává tou příslovečnou třešní na dortu.

2:2

Není hanba, pokud jste se ve výčtu výše nalezli, ať už třeba okrajově.
Naopak, uvědomit si své pohnutky může být velmi důležitým prvním krokem.

Temet nosce.

2:3

Jakkoliv ta fráze může znít vyčerpaně: Prvním krokem je otevřít oči. Přiznat si své skutečné důvody, přiznat si jak málo znáte, jak málo toho víte, o světě, o sobě, o všem okolo vás. Přijmout (když už ne pochopit), že i tento první krok vám bude pravděpodobně trvat velmi dlouho. Můj skromný názor je, že 99 % čtenářů článku neudělá dokonce ani ten. Své vytoužené šanci se za celý svůj život ani nepřiblíží, budou naštvaní, že jsem jim neřekl jak se stát upírem, a do smrti nepochopí proč. Objektivní introspekce je totiž pro lidskou mysl jednou z nejtěžších věcí. Proto ten krok neudělají. Nemohou. Nechápou ho. Je pro ně zcela mimo mentální ekvivalent rámce reference.

Ale pak, být upírem není pro každého.

Zcela jistě ne pro nezralé osobnosti.

2:4

Nicméně nic není úplně ztraceno. Ani pokud vás můj rozvláčný úvod frustruje. Takový efekt netriviální slova na mladou a neposednou mysl mívají. Teď už to znám velmi dobře…

2:5

Táží se mě bez jediného momentu zamyšlení. Na triviální a irelevantní věci. Na věci, které nemůžu vědět, nebo které by tak snadno nalezli v příběhu či jinde na webu. Typicky aniž by si důkladně pročetli jediný díl nebo článek. Nezajímá je jediné ze 170 tisíc slov v 51 dílech příběhu, v desíti lamentech, v manifestu či v doprovodných článcích zde. Chtějí být za každou cenu upíry a nezajímá je, co to vlastně znamená. Často si ani nepřečtou mou odpověď, protože jsem odepsal více než pár vět. Čím pro ně potom bude tento článek, když nechtějí přemýšlet nad protiotázkami a nemohou pochopit, že na mnohé neexistují jednoduché odpovědi? Zamyslete se, zda nejste jedněmi z nich.

2:6

Z těch, co by chtěli jednoduché instrukce. Co chtějí najít snadnou cestu. Protože kde je poptávka, tam je i nabídka. On totiž právě takovým ten snadný způsob nabídne někdo jiný, někde jinde. Za něco. Za peníze, za sex, za náklonnost.

Na oplátku ti naivní obdrží sliby… a následně trpké zklamání.

Sem se už nevrátí.

Nechcete-li aby takový osud potkal i vás, pamatujte si jednoduché pravidlo:

Pokud něco zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pak to zcela určitě pravda není!

3:1

Všechny pohnutky zmíněné v úvodu stojí na jedné základní miskoncepci, na naději, na obrácené logice, že fyzická přeměna s sebou některou z vysněných vlastností a vytoužených řešení přinese sama od sebe. Nic přitom nemůže být dál od pravdy. Chcete-li se stát upírem, musí tomuto být přesně naopak.

Začněme dospělostí.

3:2

Jsem si zcela vědom, že převážná většina mých čtenářů má mezi třinácti a sedmnácti roky, a pokud ne, tak téměř jistě nemají přes pět a dvacet. To je špatný věk k čemukoliv serióznímu. Vaše názory jsou prakticky zcela přehlíženy, u dívek se prezentuje a využívá vzhled, kluci nemají žádné charisma a mohou akorát mlčet a sbírat znalosti a zkušenosti. Mrzuté je, že prakticky vždy je takový přístup opodstatněný. Jak dřív či později stejně zjistíte, mít pravdu totiž není v navigaci životem a společností zdaleka to nejdůležitější.

3:3

Chcete tak být upírem, protože vaši rodiče či nadřízení nerozumí vašim problémům. Že jsou na to příliš staří říkáte? Co potom ti o mnoho starší? Na jednu stranu pravděpodobně opravdu budou rozumět tomu, co se ve vaší hlavě odehrává. Garantuji vám, že mnohem lépe než vaši rodiče, to ano. Mnozí měli možnost setkat se s desítkami generací. Na tu druhou ale stále téměř jistě neuvidí věci vašima očima.

3:4

Životní zkušenosti často nelze úplně nahradit texty a manuály. Něco co člověk nezažije, a často je to nutné zažít mnohokrát, se těžko internalizuje. Proto jsou a budou války, a proto se opět zamilujete. Na druhou stranu ano, věkem a stereotypem zkostnatělá mysl smutně doprovází až příliš mnoho dospělých.

3:5

Proměna není ani způsob jak se vypořádat s obézností, ošklivostí ani jak překonat neúspěchy u dívek (či chlapců). Upíří krev kolující ve vašich žilách se zevnějškem neudělá vůbec nic. Maximálně napraví neuváženosti, které jste si provedli sami, ale co je geneticky dáno, to se nezmění. Karty nám byly rozdány každému jinak, to je mrzuté, ale nedá se s tím nic dělat. Je nutné se přes to prostě přenést. Naučit se s nimi hrát. Sám autor zmiňuje, že zdaleka ne všichni upíři byli tak atraktivní jako Regina.

3:6

Často ale vzhled sám až takovým problémem není. Mladým dívkám stačí obvykle pár let počkat a dozrají. Pokud o svou postavu nepřestanou dbát, vhodné líčení, střih nebo doplňky napraví mnohé nedostatky. Také mužům, kteří se pravidelně nestravují svinstvy, spotřebu omamných látek a stimulantů udrží na uzdě a jednou za pár dní navštíví fitko, začne někdy po třicítce narůstat charisma tak nějak samo.

13 nebo 21… jak moc na tom asi záleží někomu, komu je desetkrát tolik?

3:7

Kila navíc problém jsou. Na rozdíl od vnitřních orgánů se vnější forma člověka po proměně naopak měnit přestává. Jakmile po pár měsících (nebo pár letech) zcela proroste sekundární cévní systém, trvá jakékoliv větší hubnutí nebo přibírání až řádově desítky let.

Je mi líto, ale tlustí upíři neexistují. Z více důvodů. Domyslete si.

3:8

Fyzická atraktivita podstatně ovlivňuje schopnost ulovit si potravu, ovlivnit nejen druhé pohlaví sexualitou, ale lidé obecně reagují mnohem pozitivněji na hezčí, lépe oblečené a upravené, jedince. Přitažlivost nelze nahradit slovy a žádná mediální kampaň (akceptace, šíření povědomí, …) nezvrátí statisíce let biologického vývoje.

Přehlížet inherentní sexualitu lidské existence znamená odsoudit se k podprůměrnosti a naprosto se připravit o jakoukoliv relevantní příležitost setkání s… vlastně kýmkoliv, kdo by mohl váš život pozitivně ovlivnit.

3:9

Neúspěchy u opačného pohlaví jsou úplně mimo toto téma. Všechno je to jen ve vaší hlavě. Obvykle kvůli představám naprosto zkresleným Hollywoodem, Disneyem nebo nasloucháním opačnému pohlaví, které pozitivně reaguje na jednu věc, ale verbálně vyžaduje přesný opak. Ale tuto sociální navigaci rozebereme později.

3:10

Stejně tak jsou vaše finanční problémy pro upíry spíš velkou negativní a varovnou indicií než čímkoliv jiným. Jsou stovky oblastí, v nichž se musí člověk naučit sebevědomě a důvěryhodně orientovat, aby o něm bylo jen uvažováno jako o kandidátovi. Finanční zdatnost je jednou z nich.

3:11

Osobní problémy libovolného charakteru jsou indikátory špatných rozhodnutí a neschopnosti se z nich poučit, případně obecně nacházet řešení. Stejně jako výše. Vězte, že činy minulé jsou vždy skvělou předpovědí činů budoucích. Vždy.

3:12

Mezi důvody, které vás spolehlivě diskvalifikují (a potenciálně připraví o mnohem víc) jsou pak touha po moci, po nadřazenosti či po pomstě. Všichni máme někoho, komu bychom se chtěli pomstít, a všichni bychom chtěli stát nad ostatními. Ukázat jim. Nenalhávejte si, že ne. Zde nejde ani tak o to, násilně se oprostit od takových myšlenek, jako spíš z tohoto způsobu myšlení vyrůst. Což přijde samo. Za pár let budete mít zcela jiné starosti, bez ohledu zda zvládnete mých rad následovat či nikoliv.

Nebo vás snad má vampirismus vytrhnout ze stereotypu a vrhnout vstříc zážitkům?

3:13

To mi potom povězte jak? Sníte o svobodě zažít něco úžasného? Cestovat kamkoliv si umanete? Objevit svět? Někde v divočině uhnout z vyšlapané cesty a jít prozkoumat místa, kde ještě nikdo nebyl? No tak to udělejte! Právě teď k tomu máte více svobody a možností. Pokud k tomu potřebujete někoho, kdo vás povede za ručičku jako na školním výletě, nebo kdo vám to zařídí a zajistí, pak je upír asi tou nejhorší možnou volbou, potažmo vlastní vampirismus jako takový. Opravdu nepotřebujete být fyzicky zdatnější než lidé, ani nést břímě potřeby čerstvé lidské krve každé dva dny. Přece získat lidskou potravu je o tolik snazší. Krev s sebou nese jen problémy navíc. Navíc, ve velké části světa nejsou upíři považování za sex symboly, což její získávání ještě výrazněji ztěžuje.

A opravdu ve svých snech o cestách okolo světa za sebou zanecháváte stopu mrtvých, zmrzačených nebo trvale psychicky pošramocených?

Uvědomujete si vůbec hloubku dilemat spjatých s něčím takovým?

3:14

Člověku, který se považuje za dobrého, který si do nějaké míry zakládá na vlastní morálce, který nad tím vším zapřemýšlí opravdu vážně, musí dojít, že i v nemoci, i v bolestech, to není tak snadné rozhodnutí. Implikace v pozadí onoho, na první pohled tak jednoduchého a úžasného: hurá, nesmrtelnost! jsou nesmírné. Filmy to romantizují a vyobrazují jako dar, ale tím rozhodně není. Nic romantického to také není. A není na tom už vůbec nic pěkného. Člověk z moderní právní a egalitářské (alespoň rádoby) společnosti se vnitřně nikdy úplně nesmíří s myšlenkou, že musí vraždit jiné, aby sám zůstal na živu. Můžete si nalhávat, že ano, ale opak je pravdou.

3:15

Upír může být anděl a přesto po něm za staletí zůstane stopa v podobě stovek mrtvých těl. Pokud se považujete alespoň trochu za dobrého člověka, jejich tváře vás budou pronásledovat dnem a nocí. Umíte si jen vzdáleně představit, co se bude odehrávat ve vaší hlavě jen za pár, takto strávených, let?

Pořád vám to zní jako dar?

3:16

Vždyť upíři, jak je autor popisuje, přece nemůžou na venek působit jako něco dobrého. Jeho pohled byl zkreslený tím, že náhodou měl ten přívěšek, jinak by o nich nic dobrého nepsal, jestli vůbec něco.

Πές μου τί στέκεσαι Θανάση, ὀρθός, βουβὸς σὰ λείψανο, στὰ μάτια μπρός;
Γιατί Θανάση μου, βγαίνεις τὸ βράδυ; Ὕπνος γιὰ σένανε δὲν εἶν᾿ στὸν Ἅδη.

Jste připraveni zemřít?

3:17

Na mnohé dotazy okolo přeměny v upíra odpovídám právě touto protiotázkou. Ovšem, nejde o smrt samotnou, to už jsme si vyjasnili v manifestu, nicméně jste připraveni na všechno, co s tím souvisí?

3:18

Zanechat všechny své materiální věci, všechny své blízké a milované za sebou? Ovšem, ale o to vůbec nejde, to dokáže každý. Smířit se však se ztrátou posledních zadních vrátek a nemoci se už nikdy vrátit, nemít možnost to vzdát pokud vám to nepůjde, to už je něco úplně jiného. Protože přeměna v upíra není ultimátní rezignací na svět, jak byste si možná přáli, ale právě přesný opak.

3:19

Myslel jsem si, že to bylo dostatečně jasné z manifestu (charakteristiky upírů a vampirismus a upíří společenství) ale asi je nutné podstatné věci zopakovat vícekrát, protože mi pořád chodí dotazy, zda musí člověk umřít, aby se stal upírem.

Když se zabiješ tak jseš prostě mrtvý a konec.

3:20

Dotaz, zda jste připraveni zemřít, je metafora; spousta lidí toužících stát se členem upířího společenství to prostě nezvládne, skončí sebevraždou nebo udělají takovou botu, že je jejich upír (či mentor) musí vyřešit jednou pro vždy.

A ne, budu dělat přesně co mi řeknou nestačí!

3:21

Jednak se tupě otrockou (ovčí) mentalitou ve společenství opovrhuje a druhak vám nikdo nic neřekne, předpokládá se totiž, že tou dobou už mozek intenzivně používáte. Vlastně mnohem dříve. Povely starších se neposlouchají z povinnosti nebo z donucení, ale z respektu, protože si každý jeden upír dokáže logicky a argumentačně ověřit, že to jsou objektivně ta nejlepší rozhodnutí.

3:22

Navíc, jak jste se mohli dočíst v příběhu i manifestu, že ano, prvním krokem řádné přeměny je, že vás upír vypije na pokraj smrti. Ale tady předbíhám do dvou, obvykle roky od sebe vzdálených, okamžiků.
Vrátíme se k nim v následujících částech.

spojení s upíry

Jak najít upíry.

4:1

To je nejen častý dotaz přímo čtenářů, ale také jedna z nejčastěji vyhledávaných frází například na seznamu nebo google, přes kterou čtenáři můj web nachází.

Na tyto otázky mívám chuť odpovídat něco jako páprdovské: Ztraťte se z mýho dvorku parchanti! Pořád vám ještě není jasné proč?

4:2

Dalšími jsou třeba: Jak potkat upíry? Jak poznat upíra? a časté musím nebo potřebuji, bez schopnosti dát mi kloudnou, nebo alespoň trochu promyšlenou, odpověď na protiotázky:

4:3

Proč to potřebuješ? To máš neodolatelnou touhu být upírem? Víš vůbec co to je? Co od toho čekáš? Jsi za to připraven zaplatit životem? A teď už to myslím vážně, ne jako pár řádků výše. Zamyslete se nad odpovědí. K udržení mé pozornosti přitom stačí jen myšlenka, jiskra a mnohem prostší odpověď než s jakou byste opravdu museli přijít.

4:4

Jo, potřebuješ upíra; kdybys věděl, jak absurdně to zní, když to nedokážeš nebo nechceš obhájit (uargumentovat) ani před člověkem. - napsal jsem onehdy jednomu z nich. Už se neozval.

4:5

Pokud potřebujete vše vysvětlit polopaticky, nechápete co po vás chci, když píšu ať čtete mezi řádky, neumíte se vypořádat s neznámými výrazy nebo metaforami, pak není vůbec špatný nápad celou věc přehodnotit. Třeba dočasně.

4:6

Pátral jsem onehdy po důvodu, proč se tolik lidí ani nepokusí dohledat výrazy nebo zmínky, které jsem napsal já nebo autor, v jiných zdrojích. Na Google, na Wikipedii. Vícekrát mi bylo odpovězeno něco ve smyslu, že si nemyslí, že by něco našli, že snad píšu nějaké naprosté novinky nebo něco ultra hlubokého či pokročilého.

Pokud vás jen na okamžik něco takového napadne, rychle se toho pocitu střepejte. Nesmírně totiž podceňujete velikost vlastní ignorace: Nemáte nejmenší představu, jak málo toho víte a potažmo jen jaký základ, jak okrajové množství informací toho o daných subjektech já zde zmiňuji.

Tedy polopaticky: Téměř ke každým dvěma větám, které tu přečtete, lze najít tucty knih, celé vědní obory a zástupy lidí, kteří jejich studiu zasvětili celý svůj život.

4:7

Stejně tak, pokud je z tónu vašich zpráv cítit arogance, ignorace, zoufalost a neschopnost porozumět psanému textu; pokud si věci, které vám píšu (a také nyní v tomto článku), ani nepřečtete a dožadujete se, dotčeně, znova stejných odpovědí, a pokud tvrdíte, že už dlouho intenzivně a důsledně pátráte, ale nedopátrali jste se, že překladatel a autor jsou dvě různé osoby…

4:8

Ti by MI dali, kdybych je odkázal na někoho takového. Můj čas je drahý a je mnoho dalších věcí, kterým se musím věnovat. Diskuzi o měnění cizích lidí bych s žádným zahajovat nechtěl. Jejich čas je… Dokážete si představit, že nudíte nebo prudíte dvousetletého démona, který může vše, nemusí nic a má milion zajímavějších věcí na práci? Že marníte jeho čas?

4:9

Zvládnutá sebereflexe je tak jednou z těch bezpodmínečně nezbytných maličkostí. Ohrnování nosu, že o něčem tak důležitém se budete bavit jen až s upírem, nebo nakrknuté ukončení komunikace opravdu není tou nejpozitivnější vizitkou. Říká mnohé o bystrosti tazatele. Jak vůbec takový člověk hodlá přimět upíra alespoň naslouchat?

Spolupráce 4:10

Jak přimějete vysoce postaveného manažera nadnárodní korporace, aby vám vůbec naslouchal, natož aby vás povýšil na obdobný manažerský post, pakliže jste jen řadový zaměstnanec? Hm?

Myslíš si, že to co tady dýcháš je vzduch?

Pro jistotu vám ale znova zopakuji něco velmi důležitého:

4:11

Nejsem s žádným upírem v kontaktu. Nikomu nemůžu jen tak dát žádné z toho mála informací, které mám. A už vůbec nemůžu žádného kontaktovat.

To bych si dal.

4:12

Především žádný takový, stabilní, kontakt není. I kdyby byl, přinejlepším by vás na druhém konci ignorovali, protože mají úplně jiné starosti (překvapivě). Spíš by se to ale někomu ani trochu nelíbilo.

Ale na otázku: Kde najdu upíry? vám odpovědět dokážu:

Nevím.

4:13

V česku jich je jen pár, cca tisíc, pokud je mi známo, a kde žijí netuším, stejně jako netuším kde žijí Češi třeba v Estonsku, ačkoliv jsem Čech. Najít upíra je vůbec prapodivný úděl. Je klidně možné, že jste se už s nějakým i setkali, jen to nevíte. Možná jste byli i večeří pro některého z nich, jen si to nepamatujete, viz dodatek o prachu.

Ne. Váš spolužák není upír.

4:14

Ani nikdo s kým si píšete na facebooku nebo přes e-mail. Pokud se ho pokoušíte touto cestou odhalit, snažíte se zbytečně. Pokud vám ten člověk tvrdí že je, pak buď lže nebo je to všechno jen v jeho hlavě (nyní ignoruji otherkin vampýry). Upír nikdy něco takového nenapíše někam, kde se to dá zpětně dohledat. Pokud vám to řekne verbálně, jsou to pro vás jedině špatné zprávy.

4:15

Toto téma je dnes tak populární, že se do role upíra po vzoru populární kultury (obraz upírů v 21. století) stylizuje kdejaký teenager. Obvykle si tím kompenzuje pocit méněcennosti, který ale má 99 % teenagerů, jen ostatní si nachází jiné způsoby. Často agresivitu nebo vysmívání druhým; to není nic zvláštního ani nového.

4:16

Už mi přišel i dotaz, zda by slečna poznala, zda je spolužák upír, v posteli. Věřte mi že ano. Okamžitě. A nemyslím to pozitivně, protože pokud vám drsnější (S&M) praktiky nic neříkají, nečeká vás v takovém případě zrovna dobrý zážitek. Upíři nejsou v posteli romantičtí milovníci, spíš agresivní egoističtí manipulativní sadisti. Upírky dvojnásob.

4:17

Jak je tedy poznám? je už pak rovnou hloupá a nebezpečná myšlenka. Především je to už dávno zmíněno v manifestu, v lamentech i napříč příběhem, byť autor spoustu věcí raději zmírnil. Pokud si to nejste schopni sami dát dohromady, stejně je nepoznáte, ať zde rozepíšu cokoliv.

Ani by vás nenapadlo, že by to nebyl místní a já si říkal, jestli tady opravdu žije. Nevím jestli byl člověk nebo upír. O spoustě osob, které jsem potkal, jsem se nikdy nedozvěděl, zda byli tím či oním. To jen dokazuje, alespoň pro mě (nevím jak vám), jak obyčejní dokáží (a musí) být. I pro někoho jako já, kdo v jejich přítomnosti strávil značné množství času, bylo stále téměř nemožné je rozpoznat. Mám-li to rozvést ještě dál, pak pokud bych před vás postavil dvě osoby, jednoho člověka a jednoho upíra, jsem si naprosto jistý, že ukážete na toho člověka, že on je upír. Jsou vážně, vážně… nenápadní a těžce odhalitelní.
 - Mio Klava, díl 33. zakázaná země

4:18

Upíry potkáváte a ani o tom nevíte. Tak to je. Zodpovězte si nejprve sami otázku, proč neskáčou okolo a nevykřikují že jsou upíři, a nejsou tak obklopeni kvanty přiblblých teenek, nevyužívají je jako potravu, sexuální předměty a podobně…

4:19

Co by vůbec mělo vést upíra k tomu, aby právě vám potřeboval dokázat, že existují, a že on zrovna upírem je?

4:20

Je to podobné (a podobně marné) jako žádost o důkaz. Chtít viděl upíra na vlastní oči. Zamyslete se jak poznáte, že je to opravdu upír. Silou, elegancí a hbitostí ho může napodobit dobrý sportovec, tanečník, herec. Kousat a pít krev může stejně tak (ne)normální člověk.

4:21

Pro upíry je vitální aby mezi lidmi nebyli poznat. Pokud od pohledu člověk upíra pozná, pak vězte, že on v ten samý moment ví, že byl poznán, a to neznamená nic dobrého.

4:22

Nicméně, jak už autor napsal několikrát jinde: Jediný způsob jak stoprocentně odhalit, zda je někdo upír nebo ne, je zranit ho. To vám vůbec nedoporučuju!

A kdo se to bude na setkání pokoušet na mě, dostane pár facek!

4:23

I kdybyste nějakého nakrásně odhalili tak co? Jen budete před ostatními za blázny, nikdo vám to stejně neuvěří. Dost možná vás takto odhalený upír nezabije. Pravda je, že byste to museli vzít hodně aktivně a být pro ně opravdovým nebezpečím, aby vás zvažovali zlikvidovat, protože přece jen zmizelý člověk je stále větší riziko než někdo, kdo se zjevně pomátl. Ale když je poblíž les, skály nebo místo, kam ukrýt tělo, až tolik se rozpakovat nebude.

To není nic nového, co už by nebylo zmíněno jinde.

4:24

Koneckonců ale vím, co mají mnozí z vás na mysli. Jaké jsou vaše úmysly při otázce: Kde potkat upíry. Když to zjednoduším, tak se chcete promenádovat v dosahu upírů, doufat že si vás všimnou, nějak, ideálně aby to byl sympatický upír opačného pohlaví, který vás promění z náklonnosti, za služby, nebo vám tím zachrání život. Případně jinou variaci na toto téma.

4:25

A jsme opět na začátku. Hledáte zkratku. Z příběhu víte, že se takové věci výjimečně stávají a doufáte v další.

Ano stávají se.

Zřídka.

4:26

Ale já se nerozhodl napsat práci o deseti tisíci slovech, abych ve vás její pomocí vzbuzoval naději v náhodu. Náhody nejsou, nepočítejte s nimi.

Pokud jsem se o dva odstavce výše trefil, uděláte nejlépe, když se vrátíte na začátek článku a přečtete si jej znova, tentokrát bez přeskakování.

V dalším díle se podíváme na plán B.

* * *

4:27

! Tuto část shrňme myšlenkou, že není dobrý nápad pátrat po upírech, pokud jediný váš důvod stát se upírem je ten, že to chcete.

4:28

Pokud jste se někdy v posledních dvou letech nudili, pokud o svých cílech a o tom, jak jich dosáhnete, co už přináší a teprve přinesou světu, nedokážete s nadšením mluvit v kuse celé odpoledne, pak je mnoho oblastí vašeho života a vaší osobnosti, které musí dostat přednost před hledáním upírů.

4:29

Nebo chcete zůstat jen jedním ze sedmi miliard kusů pouhé potravy?

před další částí

Proč by tedy stovky let staré bytosti měli mezi sebou chtít zrovna nějakého člověka. Jaký by takový člověk musel být? Jaký by člověk musel být, aby si ho mezi těmi zástupy vůbec všimli?

potest ex casa magnus vir exire
faber est suae quisque fortunae


nahoru   |   následující: předpoklady a příprava

197owRbvGK9ytWwmGjTVuZ4EriCeRXX17G



! Poznámka překladatele:
Tato série článků není prací protagonisty a autora příběhu, manifestu či lamentů. Autorova cesta, ani příběh, ještě zdaleka nejsou u konce, jen mi mezidobí nabízí možnost shrnout podstatné myšlenky a především konečně pořádně odpovědět na ten nejčastější dotaz.

V této části si pěkně vyslechnete mé lamentování nad naivními, opakujícími se a méně chytrými dotazy, které dostávám. Naštěstí mají takoví většinou ještě mnoho času vyspět.
comments powered by Disqus